Jsem naprosto normální holka a zároveň trochu přírodní úkaz. Je mi 22 let, bydlím se svým manželem na nejkrásnějším místě v Liberci, studuji, brigádničím a volný čas trávím nejraději v kuchyni, tvořením, kouzlením, vařením a ochutnáváním.
![]() |
Tady na té nádherné ulici si vesele bydlíme, tak ještě abychom odsud neměli svatební fotku. |
Jak vůbec vznikl tento blog? Mám několik životních snů a cílů a jedním z nich je mít svoji malou kavárnu/bistro, nebýt zavřená v kanceláři (jak by teoreticky mělo studentku ekonomické školy čekat nebo dokonce i lákat), moci předávat kousek té své záliby nejen svojí rodině a přátelům, ale komukoli, kdo bude mít zájem a nabídnout Liberci trochu Francie (konceptem i jídlem, ale to se může časem také změnit, na svoji lásku k Francii, respektive Paříži, její kultuře a jídlu jsem přišla vcelku nedávno, při naší svatební cestě, ale věřím, že je to stejně jako láska, kterou jsme na té cestě oslavovali, ta životní).
Jak už je tu psáno, miluji vaření (nebo vlastně dobré jídlo celkově) a hodněkrát jsem slyšela, že bych si měla založit blog. Moje odpověď vždycky byla, že bych ráda, ale že na to nemám čas, nemám nápad, nevím jak začít.. Prostě výmluv bylo dost, ale činy žádné.
K letošním Vánocům jsem od svého milovaného manžela dostala úžasnou kuchařku Umění francouzské kuchyně od Julie Child. Byl z toho chudák celý nervózní, protože jí měl už nějakou dobu koupenou a těsně před Vánoci jsme byli v knihkupectví, kde jsem knížku zahlédla a na základě recenze na něčim blogu jsem ji naprosto pomluvila. No knížka už byla koupená, takže pod stromečkem se objevila. A ještěže tak! Naprosto jsem se do Julie zamilovala a minimálně jednou za týden se podle ní snažím vařit (což je minimálně 50% veškerého vaření, jelikož jsem bohužel spíše víkendová kuchařka, přes týden se živíme saláty a k večeři je téměř na denním pořádku obložený talíř se spoustou dobrých sýrů, uzenin a domácích baget). No a když už jsem měla kuchařku, konečně jsme se koukli na film Julie & Julia. Pro ty z Vás, kdo neznají, příběh je o dvou osudech, dvou žen, ve dvou naprosto odlišných dobách. Jednou z nich je právě Julia Child v době, kdy začala vařit a psát výše zmíněnou kuchařku, druhou je sekretářka Julie Powell, která se rozhodla, že všechny recepty z této knihy uvaří. Do jednoho roku a napíše o tom blog. Takový plán sice nemám, ale když jsem ve filmu viděla, jak Julie píše blog, vzpomněla jsem si na svůj vlastní plán, založit si food blog. A začala o tom zase mluvit.
Tentokrát se toho už chytil i můj muž a začal mě v tom podporovat, lépe řečeno, snažil se mě k tomu dokopat. Nejdříve jsem měla jako výmluvu zkoušky, to přece nemám čas. Jasně že bych ráda prokrastinovala a psala si svůj nový blog, ale to bych se nic nenaučila, že jo. No a pak jsem měla po zkouškách, před sebou skoro tři týdny volna a úvahy o blogu byly na denním pořádku. Tak se teda začalo plánovat. Co je potřeba vymyslet? Jako první hlavně název blogu. Napsala jsem Filipovi (no vidíte, to jsem ještě nezmínila, tak se ten můj úžasný manžel jmenuje) první nápad, který mi svitnul v mysli - Life in the Kitchen. Zdálo se mi to naprosto dokonalé, jednoduché a výstižné. Když o mě muž mluví, větě "tráví v kuchyni půlku života" se málokdy vyhne. Ale nějak jsem na to nedostala žádnou reakci. Uplynul asi týden, bylo před víkendem a Filip se mě zase zeptal co ten můj blog. Moje odpověď asi poprvé nebyla výmluva, ale opravdová odpověď - nemám název.. Tak jsme se o tom začali bavit, já po nějaké době řekla tenhle nápad a Filip byl jednoznačně pro. To, že jsem posledně nedostala žádnou reakci nebylo proto, že by to podle něj bylo naprosto hloupé (jak jsem si samozřejmě myslela), ale proto, že to prostě v té práci ve zprávě nějak přehlédl. Tak jo, máme název. A já dostala za úkol si konečně vytvořit blog. Byl víkend, byl čas, Filip se stejně koukal na nějaký sport a já neměla moc do čeho píchnout (maso bylo v troubě a do kuchyně jsem s vyjímkou občasného otočení ještě nějaké dvě hoďky vůbec nemusela), tak jsem si řekla, jdu do toho!
A to nás dostává sem, mám blog, píšu tuhle sekci o mě, snažím se blog nějak upravit k "obrazu svému" a další příběh se odsud může odvíjet. Držte mi palce, nechte mi komentáře a užijte si vaření podle receptů, které se zde budou doufám pravidelně objevovat a těšit Vás!
Vaše Leontýna
instagram leontyyynka
Krásně napsané, držím palce, at se ti daří! ode dneška je ze mě tvůj fanoušek z první řady a budu se těšit na nové a nové recepty!
OdpovědětVymazat