LIFE IN THE KITCHEN: Buda a Pest, Budapešť

Poslední únorový týden jsme zase výletili, tentokrát byla naším cílem Budapešť. Dříve žádná Budapešť neexistovala, byla to dvě města, na dvou stranách řeky a jmenovala se Buda a Pest, jak napovídá název článku. To jenom taková malá vědomostní vsuvka.

V Budapešti jsem byli podruhé, první návštěvu jsme zvládli v listopadu 2016. Oba výlety byly tedy v dost podobném počasí, jeden před zimou, druhý na konci zimy. Je to trochu škoda, protože jsme neměli možnost zažít Budapešť v opravdu krásném počasí, kdy jsou všichni neustále někde v parku, pije a jí se nejvíce venku, obvykle na dece... Ale není všem dnům konec, třeba to ještě někdy také vyjde :).

Hrozně mě překvapilo, jak moc je Budapešť velká a kolik toho v ní vlastně najdete. Je tam spousta památek, velkých památek, které Vás zaujmou, když u nich stojíte. Do té doby je obvykle ani nevidíte, což je prostě divné. A také tedy spousta památek, které se jako památky jenom tváří. Pokud se do Budapešti podíváte, povšimněte si, jak jsou stavby dokonale, rovně postaveny. Stavba, která se totiž tváří, že tam stojí stovky let, ve velkém množství případů vyrostla před cca 150 lety. Podle toho, co jsem se dočetla, tak když se slavilo výročí tisíce let od příchodu Maďarů v roce 1896, Budapešt se chtěla pořádně ukázat a začaly se hojně stavět bulváry, kostely, paláce a památníky.Vyrostla spousta krásných budov, mezi které patří i Parlament (1904). Jelikož jsme měli průvodce, ani jsme tentokrát nevyužívali aplikaci Triposo, jelikož jsme měli živého průvodce, který je v Budapešti za domorodce už dva roky, ale aplikace existuje a funguje, to jsme otestovali.

V Budapešti je spoustu míst, která stojí za návštěvu. Památky jsme viděli většinou pouze zvenku, restaurace a kavárny občas i uvnitř :D. Již zmiňovaný Parlament jsme při listopadové návštěvě chtěli prozkoumat i uvnitř, bohužel jsme ale dorazili pozdě, tak si hlavně hlídejte otevírací dobu, ne jako my...

Na náplavce u Parlamentu je hned další věc, která stojí za to vidět. Je to šedesát bronzových párů bot na břehu Dunaje. Proč tam ty boty jsou? Za druhé světové války na tohle místo nahnali Maďarští nacisté budapešťské židy, postříleli je a naházeli do vody. Boty jsou dámské, dětské i pánské.

Další zajímavý památník je u budovy největší evropské synagogy, postavené v roce 1859. Dokud se k ní nedostanete, tak jí nevidíte, což je vzhledem k její velikosti vcelku zajímavé. Je to tak ale s velkou částí Budapešťských pamětihodností, jak už jsem psala výše. Kromě toho, že se v její zahradě nachází hromadný hrob tisíce židů, vedle také najdete památník maďarským obětem holocaustu. Je to smuteční vrba z ocelových prutů, na kterých jsou listy s vyrytými jmény. V různých článcích lidé píší, že boty mají velkou atmosféru, na mě zapůsobil spíše strom.

O památkách, které jsme navštívili bych tady mohla napsat ještě spoustu řádků, ale co se památek týče, o těch si načtete na kdejakém cestovatelském portále. Co bych ale ráda zmínila je, že se mezi památkami dá klidně pohybovat i pěšky, protože ulice jsou (sice trochu špinavé, ale) hezké a plné starých budov. Když Vás začnou bolet nožky, tak můžete vždycky načerpat energii v nějakém ze spousty podniků. A hlavně doporučuji projít Budapešť i v noci, je nádherně nasvícená.

Vrátíme se k synagoze, která je v židovské čtvrti, kde kromě jiného najdete velké množství stylových podniků. Můžete sem zajít na snídani (někde dokonce celý den), na oběd, véču, sváču i drink. Prostě taková ta super hipstří čtvrť. Na drink doporučuji určitě zajít do některého z Ruin barů. Představte si opuštěný barák, ve staré zástavě, plný nejrůznějších věcí, které se obvykle nevyužívají k účelu, ke kterému byly původně zamýšleny. My byly v Szympla Kert, ale je jich tam spoustu, takže stačí pohledat na netu a můžete vyzkoušet i některý jiný. Výhodou Budapešti, oproti třeba Vídni, je to, že ceny jsou nám mnohem bližší. Za pivo v takovém baru dáte kolem 500,- forintů, teda asi 50,- Kč. Pokud půjdete přímo do Szymply a bude se Vám chtít na záchod, mám pro Vás jedno malé doporučení: jděte v prvním patře, ne v přízemí. Vypadá to tam trochu lépe...

Pivo dobrý a při troše štěstí dostanete tenhle pěkný půllitřík

Pečivo v Szymply, naprosto normální, že jo :D

Kavárny můžu z našeho testování doporučit jenom dvě. První z nich je cukrárna Szamos. Ta má po Budapešti několik poboček a najdete tam úžasné množství různých dobrot ke kávě. Na začátku stál malý výrobce marcipánu a na konci stojí cukrárny plné nejrůznějších dobrot, samozřejmě včetně těch marcipánových nebo marcipán, který si můžete odvést s sebou domů. My jsme byli zrovna v jedné z modernějších poboček, ale v jiných částech Budapešti najdete i krásné, staré a stylové kavárny. Ta ve které jsme byli, je vedle Parlamentu, má moc pěkný moderní design a v patře také muzeum čokolády.

Druhá kavárna, kterou jsme navštívili byla právě výše zmiňovaná kavárna, kde si můžete dát snídani celý den. Lépe řečeno od 8 ráno do 8 večer. Jmenuje se Anyám Szerint (Moje máma říká..) a najdete ji v Židovské čtvrti na adrese Wesselényi utca 25, Budapest, VII. kerület, 1077 Maďarsko. Co se týče kávy, tu bohužel musím trochu pomluvit. V malé kavárně jsem čekala kávu z malé pražírny, ale na stole mi přistálo espresso od illy a to prostě zklame, no.. Nebylo špatné, ale nebylo ani dobré. Šli jsme na kávu po snídani, takže jídlo jsem testovala pouze pohledem, ale musím uznat, že dorty, buchty, quiche i omeleta vypadaly výborně!

Pár stolků, mini prostor a krásná atmosféra

Být v Maďarsku a nedát si langoše, to bychom nebyli my, takže jsme je testovali při obou návštěvách. Poprvé na takových předvánočních trzích, kde se nám strašně vysmáli za to, že jsme chtěli na langoše kečup... Holt ty naše české zvyky :D. Ale majolka, ta jim připadala naprosto v pořádku, to zase připadalo dosti divné nám :D. No, nakonec jsme to vyzkoušeli a jíst se to dalo, ale podruhé jsme už šli raději do tradičnější verze se smetanou a sýrem.

Ta druhá příležitost byla teď v únoru. Langoše jsme si dali na jakémsi festivalu, kde bylo spoustu stánků s jídlem, nějaká hudba a hlavně to bylo v areálu zámku Vajdahunyad. To je taková prazvláštní věc, která vznikla v roce 1896, opět v rámci oslav tisíciletí Maďarska. V zámku je zakomponována architektura různých důležitých budov, původně to bylo postavené jen ze dřeva, jako kulisy, ale lidé si místo oblíbili, tak jej přestavěli, aby vydrželo. Romantický, gotický, renesanční a barokní styl na jednom místě působí tak nějak zvláště, vypadá to staře, ale vlastně není, pohled na věže, které jsou každá jiná, je trochu komický, ale když se to tak vezme - proč ne... Kousek odsud je také Andrássyho třída. Takový Budapešťský Václavák, ale vlastně nic moc zajímavého. Na konci Andrássyho najdete Náměstí hrdinů, vedle něj si v zimních měsících můžete zabruslit nebo třeba zajít do lázní, které mají i venkovní prostory (nepočítejte s tím, že se v létě ochladíte, jde o termální lázně :)). Jo a taky tam je druhé nejstarší metro v Evropě. Vede hnedka pod silnicí, když se stavělo, tak prostě vykopali příkop a ten pak zasypali a je to hrozně kjůt.

My jsme lázně navštívili, ale jiné. Lázně Rudas byly v centru, pod citadelou, kousek od Hradu a Rybářovy bašty. Byly staré, krásné a co musím hlavně vyzdvihnout, to je termální bazének na střeše. Máte krásný rozhled na centrum, voda má 36°C a ten pocit, sedět si tak ve venkovním bazénku, když je venku někde kolem 0°C je prostě boží. Lázně jsme navštívili noční, jsou otevřeny až do 4 do rána, my vydrželi asi do půl třetí.

Ráda bych zmínila jednu restauraci a to je Vakvarju. Tu jsme navštívili také při obou návštěvách a jídlo bylo naprosto boží. Má více poboček a my byli v té, co je na Pešťské straně Obsluha tedy napodruhé trochu vázla, zprvu se nám číšník omlouval, že u dalšího stolu je velká parta, která má nějakou oslavu, ale po nějaké době nám to již začalo připadat trochu jako výmluva. Můžete si tam dát tři litry píva ve vysoké sklenici s pípou. Pokud Vám ho tedy číšník přinese. Nám řekl, že nám to nedoporučuje a prostě přinesl normální piva?! No, byl prostě marnej :D. Ale náš kamarád a momentální obyvatel Budapešti tam chodí relativně často a s obsluhou problémy nikdy neměl, takže prostě smůla...

První návštěva...

Co jsme měli, to už Vám neřeknu, ale z našich výrazů je myslím jasné, že to bylo výborné!

Podruhé jsem si dala grilovaného pstruha s boží máslovou omáčkou

A Fíla nějakou telecí nožičku.. Bylo to dobré, zajímavé a vlastně tak trochu neidentifikovatelné :D.

Langoše jsem už zmiňovala a když se člověk zamyslí, tak jaké další jídlo se mu vybaví při vzpomínce na Maďarsko? Ano, samozřejmě guláš. Ne, není to ten guláš, co známe od maminky. Je pálivý, nezahušťuje se (mezi gulášem a gulášovou polévkou v Maďarsku vlastně není moc rozdíl) a jí se s bílým chlebem. My si ho dali v jednom podniku v uličkách poblíž hradu. Na bližší umístění nebo název si bohužel nevzpomenu, což je vážně škoda, protože to bylo moc příjemné a stylové místo :(.

Ty červené kotlíky jsou guláše plné a vystačily asi tak na 4 nebo 5 těch mističek, což trochu pohřbilo náš plán na menší oběd.. Ale stálo to za to! :D

Také Vám určitě doporučuji navštívit hlavní tržnici v Budapešti. Můžete si tady nakoupit úžasně vypadající čerstvé potraviny, pečivo, klobásky, sýry, samozřejmě papriku (sladkou, sladko pálivou i pálivou - na nás je tedy dost pálivá i ta střední) nebo rovnou zajít na něco k snědku. Pokud nechcete do této největší a nejturističtější, po Budapešti je větší množství menších tržnic a farmářské trhy pořádá i třeba Szympla, pokud tam nechcete na pivo.

Tohle už je asi tak všechno, co Vám o Budapešti tentokrát napíšu. Návštěvu tohoto města můžu stoprocentně doporučit. Je krásná. Trochu (vlastně hodně) špinavá, ale krásná. Že vypadá stejně jako Praha, na tom je podle mě asi tolik pravdy jako to, že radnice ve Vídni je stejná jako v Liberci. Podoba tam je, ale stejné město to prostě není. Nakonec ještě přidávám pár fotek a pokud jste se ve čtení dostali až sem, doufám, že jsem Vás na Budapešť alespoň trochu nalákala :).

Náměstí hrdinů

Největší přesýpací hodiny v Evropě. Písek se v nich přesýpá celý rok a na Silvestra se otáčí. Teda otáčely, když fungovaly, teď už tam jen tak stojí...

Zámek Vajdahunyad

Střídání stráží na Hradě

Na Hrad si můžete vyjet i lanovkou

Vlastně naprosto nic neříkající fotka. Tenhle můstek s pánem stojí kousek od Parlamentu a já si pána nějak oblíbila :D.

Ištván. Teda bazilika svatého

Výhled na Budapešť z věže

Taky nemáme vždycky úplně kliku v tom, do kterého podniku vlezeme na jídlo. Tak dlouho jsme vybírali nějaký stylový podnik, až jsme omylem skončili v nějakém řetězci s hotdogama :D. Alespoň to nebyl mekáč..